Komu plazma pomáhá
Plazmu nelze vyrobit uměle. Na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy ...
Důležitou složkou krevní plazmy jsou plazmatické proteiny: albumin, IVIG (intravenózní imunoglobulin), alfa-I Antitrypsin, koagulační faktory. Slouží k léčbě řady vážných zdravotních stavů, včetně vzácných, často genetických onemocnění a chronických stavů, jako jsou:
- poruchy krevní srážlivosti (například hemofilie, von Willebrandova choroba),
- primární imunodeficience (život ohrožující genetická vada, která narušuje imunitní systém),
- sekundární imunodeficience (poruchy imunity způsobené infekcemi, léčbou rakoviny,
- určitými léky…),
- některá autoimunitní onemocnění,
- hereditární angioedém (HAE) projevující se častými otoky,
- neurologická onemocnění,
- šok, popáleniny, trauma,
- inkompatibilita Rh faktoru v těhotenství způsobující hemolytické onemocnění novorozence,
- a mnohé další
Proč jsou dárci plazmy pro léčbu nemocných nenahraditelní?
- Plazmu nelze vyrobit uměle.
- U mnoha onemocnění, která se léčí léky získanými z plazmy, nemají pacienti k dispozici žádnou alternativní léčbu.
- Zpráva PPTA (Plasma Protein Therapy Association) uvádí, že přibližně 300 000 evropských pacientů se denně spoléhá na léčbu plazmatickými proteiny při léčbě řady kritických zdravotních stavů.
- Je důležité darovat opakovaně, protože z litru plazmy se odebere například jen 2,8–3,8 gramů imunoglobulinu, který je potřebný pro výrobu léčiv.
- Na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 130 darování.
Příběh pacientů: Jak se žije s otoky a jak pomáhají léky z plazmy?
Michaela Kleinová je maminkou Leoše a Dominika, u kterých se mezi 2. a 3. rokem začalo projevovat vzácné dědičné onemocnění hereditární angioedém (HAE). Způsobuje otoky na různých částech těla, které mohou být bolestivé i život ohrožující.
„Menší otoky trvají obvykle jeden až tři dny a většinou vyčkáváme, u těch větších je to i týden. Nejhorší je levá ruka, která jde k srdci, anebo krk, kdy v něm začnou kluci cítit ‚knedlík′ a nemůžou dýchat. To už je na zavolání rychlé záchranné služby,“ popisuje Michaela každodenní boj s nemocí HAE.
Důležité je, aby byla v případě vzniku vážného otoku pacientovi co nejrychleji podána léčba první pomoci. U synů paní Kleinové se jedná o injekční nitrožilní lék vyráběný právě z lidské krevní plazmy.
